Seriálový tip: The 100

The 100 je pro mě osobně největším seriálovým překvapením poslední doby, o to více jsem byla překvapená, že se jedná o seriál z tvorby televizní stanice CW. Ta se specializuje především na mladé diváky a už se asi nikdy nezbaví nálepky nepříliš kvalitní produkce. První série The 100 se vysílala na jaře 2014, měla celkem 13 epizod, seriál kladně přijali zahraniční kritici a pozornost si The 100 získal i díky nominaci na Emmy v kategorii „vizuální efekty“ za finálový díl první série. Pro stanici CW se jedná o vůbec první nominaci na nejprestižnější televizní cenu. A o čem to celé vlastně je?

Základem je takový mix Lostu a Hunger Games. Děj se odehrává v budoucnosti, 100 let po ničivé nukleární válce, planeta Země se stala neobyvatelnou a lidstvo tak nyní přežívá na vybudované vesmírné stanici, kde však vládne tvrdá diktatura. Jakýkoliv, byť sebemenší zločin se trestá smrtí, lidé nemůžou mít více než jednoho potomka kvůli omezeným zásobám potravin a vzduchu, právě ten po téměř 100 letech dochází a lidstvu tak zbývá jediné, zjistit, zda se může vrátit domů. Na Zemi je tak vysláno 100 teenagerů, kteří nějakým způsobem porušili zákon a společností jsou tak bráni za postradatelné. Dostanou jediný úkol, přežít.

Už podle popisu to přesně zapadá do repertoáru CW a bohužel úvodní díly jsou přesně takové, jaké čekáte, čili přehlídka hezkých mladých tvářiček, od první do poslední minuty jasně průhledné a samozřejmě nechybí náznak milostného trojúhelníku. Myslím si, že právě první díly jsou důvodem toho, že ve sledovanosti si seriál nevede úplně nejlépe, většina diváků to zkrátka vzdalo. Tvůrci se totiž začali až postupně vzpamatovávat a jakoby si uvědomili, že vlastně stvořili docela zajímavý svět, který má větší potenciál a v závěru série už je to úplně jiný seriál než na začátku a díky závěrečným dílům první série ze z The 100 stalo mé osobní guilty pleasure.

Tento článek však píšu především kvůli sérii druhé, ta totiž otočila o 180 stupňů a naprostým právem si vysloužila pochvalné kritiky ze všech stran. Druhá série je temnější, drsnější a hlavně lepší. Tvůrci do toho šli od prvního dílu na plné obrátky, série měla 16 epizod a tak nebyl čas na výplňové díly, tvůrci překvapili zvraty a navíc dokázali, že se nebojí odstranit ze scény opravdu kohokoliv. Když jste si navíc mysleli, že díl, který právě sledujete, je určitě vrchol série, tak další týden tvůrci dokázali, že to umí ještě lépe. Na poměry CW se jedná o vskutku něco nevídaného a to i po hudební a vizuální stránce.

Tvůrci nám pak ve druhé sérii více otevřeli svět, příběhové linie se odvíjí hned na několika místech a ani jedna linie nenudí, což je asi největší přednosti seriálu. Měla jsem strach, že především linka Murphyho a Jahy bude pouze výplňová, ale právě jejich putování jsem ke konci vyloženě hltala a z nenáviděného Murphyho se ve druhé sérii stala jedna z nejzajímavějších postav. Tvůrci tohle zkrátka zvládli a zaslouží si velké uznání za práci s postavami.

The 100 se samozřejmě stále musí brát s velkou nadsázkou, stále je cílené na mladší publikum, logika je místy opravdu hodně mimo, ale pokud dokážete vypnout mozek, budete se skvěle bavit. Stojím si za tím, že se jedná o dost možná nejpodceňovanější seriál současnosti, nenechte se odradit jen proto, že se jedná o seriál z produkce již výše zmíněné stanice, kvalitnější seriál na CW jen tak nenajdete. Škoda jen, že čekání na třetí sérii se protáhne až do jara 2016, ale moc doufám, že nasazenou laťku tvůrci zvládnout udržet.